Nejsem žádná Mary Poppins, ale nějaké zkušenosti jsem už posbírala, za rok pracování jako au-pair, tak tady stručně a jasně jsou:
- S rozhodnutím být au-pair jsem přišla celkem bez rozvahy. Prostě jsem si chtěla zlepšit svou angličtinu a zažít něco nového a tak jsem se rozhodla zkusit to touhle cestou.
- Rodinu jsem našla celkem snadno přes stránku www.findaupair.com . Založila jsem si profil a pak začala procházet profily ostatních rodin. Můj plán byl najít si rodinu v Anglii, neprahla jsem zrovna po Londýně, takže lokalita v Anglii u mě nehrála moc roli. Po zhruba dvou týdnech procházení profilů a psaní si s rodinami jsem narazila na jednu ze Severního Irska, brzo jsme si vyměnili emaily a poté jsme spolu hovořili na skypu.
- ČTĚTE DÁLE ( další informace )
- Na skypu jsem se dozvěděla co by ode mě požadovali a dozvěděla jsem se i informace o nich, dětech a jejich režimu. Ale největší výhodou bylo je vidět a moci s nimi mluvit (i když se to zezačátku může zdát být děsivé). Od okamžiku kdy jsem je viděla, na mě působili velmi sympaticky a mile. Takže se mé strachy z nadcházejícího dobrodružství trochu rozplynuly. Po rozhovoru na skypu mi poslali, jaký by byl můj režim a domluvili jsme se na termínu příletu.
- Všechny začátky jsou těžké, ale abych byla upřímná, čekala jsem to těžší. Jessica a Leo po mém příletu slavili dva roky a já dvacet dva ( trochu rozdíl :D ). Jelikož to byli malí prckové, byli dost fixovaní na mámu. Taky pořád nosili plínky a neuměli moc mluvit, krom základních slov. Takže ještě mimča J
- Trvalo zhruba dva až tři měsíce než si ke mně našli cestu a cítili se se mnou pohodlně. Největší zlom asi přišel, když jsem odjela na Vánoce domů a potom se vrátila, od té doby jsem si hodně, hodně, hodně blízko
- Starat se, ale o takové prcky, kteří mají celkem hodně povolenou výchovu, a téměř vše se jim dovoluje, je ale celkem o nervy. Navíc jsou dva !! Dva :D ! Naštěstí jsem celkem trpělivá, takže se každý den držím co se dá. Za jeden rok co jsem tady se naučili hezky mluvit ( I don´t want it. I don´t like it. Go away! :D – horší příklady :D ). Ale moje mistrovské dílo je, když jsem je naučila chodit na nočník! Rodiče se dětem skoro vůbec nevěnují a jen pracují, takže jsem tady jako náhradní máma. Taky děti se někdy zapomenou a křičí na mě „Mooom !!!!“
- Ale práce au-pair není jen o dětech, ale i o úklidu. Já jsem narazila na rodinu s obrovským domem a bohužel s vlastníky, kteří jsou nepořádní. Uklízení je tady moc, více se mu věnuju jen dva dny v týdnu, ale kuchyň, hračky a vše ostatní po dětech uklízím několikrát denně…. Radost! :D
-
Kdyby jste se divili proč je spousta věci psána
v přítomném čase, tak to proto, že mi zbývají ještě dva týdny dokonce.
Proto zde ani nerozepisuju, co mi tohle dalo a vzalo. Ale dočkáte se toho v dalším
článku, který už napíšu z pohodlí mého VLASTNÍHO domova J
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jste skvělí, že jste si udělali čas a připsali komentář! :) Děkuju