BAR PLNÝ PŘÍBĚHŮ

Nedávno jsem se ocitla v baru, no tak neocitla jako doslova, prostě jsem tam došla (a dalo mi to velkou práci!). Po půl hodině kdy se ze mě vypařovala vod(k)a, mozkové buňky a kdoví co ještě jsem v tom baru šla na bar. (Prostě proč se říká baru bar, když bar je ta věc, co je v baru … jedna z velkých záhad života.) Nuže abych pokračovala v příběhu… sedím si tam na té kouzelné točící židličce (nebo se mi možná jen točilo v hlavě, kdo ví?) a jak nás tam sedí víc a z každého se vypařuje něco jiné… rum, tequilla, tráva …tak jsou lidi tak nějak sdílní, opravdu hodně sdílní. Za půl hodiny na oné točící židličce v té vypařovací zóně jsem slyšela asi dvacet příběhů ... o lásce, o práci, o rodině a jeden divný, ale jako fakt hodně divný o bojleru. Řekla jsem si: „Aha! Tak takhle Danielle Steelová získává náměty na všechny své knihy!“ Přiznám se, že nemám nejmenší ponětí  jak ona vypadá, ani kolik jí je. Ale v mých představách její lov na příběh vypadá asi nějak takhle ….

Čtyřiceti dvouletá promelírovaná blondýna vchází do baru, pohled zamyšlený, dvě slabě znatelné vrásky na čele a postavička jedna báseň. Je to jeden z těch country barů a tak má kalhoty slabě do zvonu, krátký top jež skrývá jen to nejpodstatnější  a růžový klobouk. Asi se řídí heslem, když hledáš kýč, vypadej jak kýč. Sedne si k baru a ladně zvedne svou ruku směrem k barmanovi. Vodka s ledem už se nese! Poté si dá ještě jednu a další objedná, ale drží jí jen v ruce, nepije z ní. Chce se cítit uvolněně a vypadat důvěryhodně, ale dobře si vše zapamatovat. Přichází správná chvíle a do baru vchází kovboj, toreador a Don Juan v jednom.  Kolty nízko u pasu, ostré rysy tváře a ramena jak Herkules. Se zkroušeným pohledem přisedá k Danielle a je vděčný za její společnost. Během jejího soucitného přikyvování hlavou si náš kovboj vylívá své velké, hřející, bušivé ( a samozřejmě raněné )  srdce a Danielle už má v hlavě pár návrhů na přebal knihy. Zatímco naše spisovatelka už vyřídila telefonický hovor a vše je připraveno k napsání další srdcervoucí love story, kovboj už se na  barové židličce dočista hroutí. Pláč se nezastavuje a vzlykot už přehlušil hudbu vycházející z reproduktorů. Jako profesionál z něj dostala všechno, opravdu všechno.  Ach tak dech beroucí a neuvěřitelně uvěřitelný příběh by nevymyslela ani v jiném Vesmíru!. Šťastná a s úsměvem na rtu alespoň dárci příběhu zaplatí účet a dá vizitku na svého psychologa. Danielle Steelová alias Danielle Vítězná odchází.

Když kniha vychází, Danielle se usmívá nad komentáři naivních dívek hovořících o tom, jak moc by něco takového chtěli zažít a jak každého Marvelovského hrdinu na okamžik vystřídal novodobý Limonádový Joe. Když kniha vychází, Danielle se svíjí smíchy nad komentáři  vyzrálých a životem poučených žen, že taková láska jako z knihy PŘECE NEEXISTUJE!!!

Když sedím na kouzelné židličce ve vypařovací zóně v baru na baru, obklopena neskutečnými příběhy a tím jedním o bojleru, tak hltavě poslouchám každé slovo a opravdu věřím …. Věřím v kýč, dokonce i v kýč na první pohled. Jestlipak Danielle někdy usedne i na tuhle židli a vyslechne jeden z těchto příběhů, protože zdá se, že nejen v Texaském baru ale i v tom Těšínském .. 

JE KÝČ VŠUDE KOLEM NÁS

jen nemá kolty nízko u pasu  :/ 

PS: Tak tohle je ONA! .... Skoro jsem tam byla :) :D