NEREÁLNÝ ÚNOR

Únor už je v jeho polovině, někdy je tohle uvědomování si času celkem deprimující. No a to jsem se ještě nezamyslela nad tím , co jsem  tyhle dva týdny dělala, protože při tomto pomyšlení  bych potřebovala Neurol a hodinu sezení u psychologa. ( To je vážně možné, že jsem nedělala „nic“ ?)

Opravdu nevím, co bych napsala zajímavého (to je hrozné přiznání!). Začátek února jsem strávila rozhodováním o své budoucnosti  a dále pak pracováním na tom aby to, pro co jsem se tak zdlouhavě rozmýšlela vůbec vyšlo, když už mě to stálo takovou námahu...

Problém mám zjevně v tom, že jsem idealista, jak by řekl můj otec. Idealizuji si, a to úplně všechno. Myslím, že roky sledování filmů, čtení knih a prosněných nocí mi udělaly v hlavě celkem zmatek. A tak i když mám plán, tak se určitě nebude odvíjet podle toho, jak je v mé hlavě prozatím vykreslen. Chyb je v něm totiž několik.

Moderní kinematografie nám dává za příklad kariéry, které budete milovat, budou vám nebesky vynášet a se všemi kolegy si budete perfektně rozumět. Do vašeho bydlení sice možná bude téct, ale vy to vybalancujete doplňky a jakékoli pochyby o pevnosti stěn a zápachu kanalizace zaženete vůni všude přítomných zapálených svíček. O správném muži ve vašem životě ani nemluvě. Bude to pan (ne Božský) ale Dokonalý (a dost možná, že tohle bude opravdu jeho přímení). Bude bohatý, (samozřejmě), chytrý (samozřejmě), vtipný(samozřejmě) a chybičku na něm nenajdete… SAMOZŘEJMĚ. Prosím seznamte se s Panem Vysněným!

Já jsem ale na samém začátku toho všeho, jsem v úvodu svého příběhu, zatím byla napsána jen předmluva. A tak to všechno, co si celý život představuji,  IDEALIZUJI  a zároveň pokládám za tak triviální a běžné jako čištění zubů, se stává již v první kapitole.

KAPITOLA 1. DENISA SE STĚHUJE!

Pod pojmem stěhování si rozhodně nepředstavuji těžké kufry, lepící pásku, stěhováky, kupování příborů a stresy. Ne, tohle nechme realistům …. Ale já jsem idealista

-         -  Jako každé druhé děvče co se někam odstěhuje jistě i já záhy potkám neodolatelného chlapce s bledou kůží, studeným dotykem a kýčovitě zamilovaným kukučem. Ruku v ruce pak spolu budeme skákat po stromech a prožívat své UPÍRSKÉ nekonečno ve vile, jež nám postaví jeho rodinka. Denisa Cullen Halfarová? … To by šlo :D

-        -   Nebo budu příkladem číslo dvě, a krátce poté co se svou spolubydlící budu sdílet náš byt, jí zastoupím a vyzpovídám pro ni toho muže s upřeně hledícím pohledem. Jen co se naději už mi někdo motá kolem rukou kravatu a já jsem samé ANO PANE, NE PANE, VEZMU SI VÁS PANE.

-         -  Dalším příkladem mé pravděpodobné budoucnosti je to, že na tom finančně budu opravdu bledě a tak sáhnu po první dobře placené práci, co se mi naskytne. V mžiku oka už koketuji se Samem Claflinem (nebo jemu podobným) na vozíčku. Rozesmávám ho svým divným oblečením a cestuji a potápím se za jeho peníze …. Tenhle příběh má ale smutný konec, snad mi alespoň můj výpis z banky a cestování Francií časem spraví náladu.

-       -   Pak je tady ještě jedna možnost, ale o té jste asi neslyšeli ( spíše neviděli ten film, protože to bylo skoro nezhlédnutelné …, ale já to zvládla! PAŠÁK). A tak ve zkratce by byl můj život takový, že potkám toreadora (ano, opravdu jste teď přečtli slovo toreador), to je vám tělo samý sval a šlacha, navíc se potom stane mistrem světa v toreadorství (ano opět čtěte správně) … A to je vám pak sval, šlacha a majetek. No pak tam bylo něco s prodejem obrazů a se:

 ŽILI ŠTASTNĚ AŽ NA VĚKY…

A tak se takhle okatě oddávám  klamu, čekám, že se za mým stěhováním a první kapitolou bude ukrývat velký příběh a Pulitzerova cena. Svůj čas trávím tím, že vymýšlím, jaký nereálný děj z nich můj život asi bude mít. Pravda je, že s největší pravděpodobností ani jeden a ani druhý. Asi si každý musíme počkat na svou vlastní story. A taky co jsme, abychom přebírali příběhy a romány po druhých, my si vytvoříme své vlastní!  A ať už budou s majetkem, svaly, šlachami nebo nesmrtelností je to fuk, budeme je milovat přesně tak jako Mark Darcy miloval Bridget Jonesovou …. 

TAKOVÉ JAKÉ JSOU.

Tak vám přeji ať v tom svém příběhu hrajete hlavní roli.

Zbytku únoru zdar!

PS: Snad bude produktivnější :D

První kapitolu své knihy bych chtěla věnovat všem, co si sní, umí si to přiznat a nestydí se za to. Snění není trestné, jen při delším užívání způsobuje poruchy osobnosti.

Lásku, sny a MÍR vám všem